O ptačí oblasti Monitoring ptačí oblasti
DomůPtačí oblasti

Boletice (CZ0311040)

Ptačí oblast Boletice (23 546 ha), zřízená vládou ČR nařízením č. 19/2005 Sb., ze dne 15. prosince 2004, je vymezena v hranicích Vojenského újezdu Boletice (21 949 ha) s přesahem v severozápadní části území. Vojenský újezd je určen k výcviku jednotek Armády ČR, jednotek radiační, chemické a biologické ochrany, ozbrojených složek ČR a složek Integrovaného záchranného systému ČR, k přípravě zahraničních misí, k výcviku překonávání vodní překážky, zahraničních a dalším účelům. Na rozsáhlých plochách jsou různorodá výcviková zařízení – součinnostní střelnice, střelnice bojových vozidel, dělostřelecká střelnice, protitanková střelnice, pěchotní střelnice, cvičiště boje o osadu a výcvik v činnosti na propouštěcím místě, cvičiště řízení bojových vozidel, automobilní cvičiště, vodní cvičiště, taktické směry. O lesy a zemědělskou půdu i o vodní toky a rybníky pečují Vojenské lesy a statky ČR, s. p. – divize Horní Planá. Honitba VLS Horní Planá, pojmenovaná Knížecí Stolec, má celkovou výměru 23 048 ha.

Zatímco běžná česká krajina byla v průběhu druhé poloviny 20. století postižena industrializací a kolektivizací s rozsáhlými pozemkovými úpravami, příroda VÚ Boletice tyto zásahy nezaznamenala. Téměř se jí vyhnuly rozsáhlé meliorace i větší zátěž v podobě dávek umělých hnojiv a pesticidů, stejně tak nepoznala znečištění vod z komunálního odpadu.

Při mapování biotopů v letech 2001-2005 bylo na území vojenského újezdu zjištěno 21 stanovišť, uvedených v příloze I směrnice o stanovištích, z toho 6 stanovišť prioritních. Podle Katalogu biotopů České republiky (CHYTRÝ et al. 2001), který interpretuje evropsky významná stanoviště a zavádí poněkud jemněji vymezené jednotky, se zde vyskytuje celkem 49 typů přírodních stanovišť, z nich 28 stanovišť Natura 2000 (9 prioritních). Některé z biotopů se vyvinuly nebo dochovaly v nebývalém rozsahu a kvalitě.

Vyšší polohy na západě jsou převážně zalesněné, střední a východní část oblasti pokrývá mozaika lesů a odlesněných ploch. Lesy zabírají přibližně 60 % rozlohy území. Převládají smrčiny, z ostatních lesních porostů jsou významné především květnaté a acidofilní bučiny a jedliny, které nemají svou zachovalostí a rozlohou v ČR obdoby. Některé porosty bučin a jedlin mají dnes pralesovitý charakter, stejně jako suťové lesy s klenem a místy s významným podílem jedle. Z ostatních lesních stanovišť se v území vyskytují např. podmáčené smrčiny, různé typy rašelinných lesů (brusnicové bory, rašelinné březiny, blatkový bor), nivní lesy na prameništích a podél potoků, a to ve vyšších částech horské olšiny s olší šedou a v nižších částech jasanovo-olšové luhy s olší lepkavou.

Nebývalý rozsah a význam mají ve vojenském újezdu křoviny a nálety na dřívějších odlesněných plochách. Na vlhkých místech jsou to např. mokřadní vrbiny s keřovými vrbami, na suchých stanovištích křoviny s trnkou nebo lískou. Značný rozsah mají březové, osikové nebo javorové nálety na místech bývalých obcí a osad, místy i na bývalých polích, v kamenných tarasech apod. Na některých vojenských cvičištích je stádium křovin nebo náletů udržováno nepravidelným vyřezáváním, čímž vzniká vhodné prostředí pro některé specializované druhy rostlin i živočichů. Z celého spektra typů luk stojí za zmínku např. vlhké pcháčové louky, bezkolencové louky a porosty na rašelinných loukách.

Území je významnou pramennou oblastí a je odvodňováno sítí zde pramenících vodotečí: Blanice, potoky Puchéřský, Markovský (Křemžský), Chvalšinský, Polečnice a Olšina. Je tu 56 vodních nádrží, z nichž největší je rybník Olšina (112 ha).

Velký význam pro výskyt a distribuci ptačích druhů má různorodé klima, závisející hlavně na nadmořské výšce (548-1228 m n. m.). Nejvlhčí a nejchladnější jsou vysoké návětrné polohy vrchů v západní části, zatímco střed a východ území leží ve srážkovém stínu a je ovlivněn fönovým efektem. Ten území výrazně vysušuje a otepluje, což je mimo jiné i důvodem, proč právě zde řada teplomilných prvků dosahuje výškového maxima v ČR.

Doposud byl v Ptačí oblasti Boletice prokázán v hnízdním období výskyt 136 druhů ptáků, mezi nimi 53 zvláště chráněných druhů (Vyhláška č. 395/1992 Sb.) a 66 druhů z Červeného seznamu ptáků České republiky (ŠŤASTNÝ & BEJČEK 2003) a 28 druhů přílohy I směrnice ES o ochraně volně žijících ptáků.

Předmětem ochrany je zde 5 druhů - jeřábek lesní (Bonasa bonasia), chřástal polní (Crex crex), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), datlík tříprstý (Picoides tridactylus) a skřivan lesní (Lullula arborea).

V ptačí oblasti převažují lesní druhy ptáků, včetně mnoha druhů významných z hlediska ochrany přírody. Na zachovalé lesní komplexy s fragmenty přirozených stanovišť pralesního charakteru (např. Černý les, Bulov, Dlouhý hřbet a další) jsou vázáni čáp černý (Ciconia nigra), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerrinum), sýc rousný (Aegolius funereus), holub doupňák (Columba oenas), datel černý (Dryocopus martius), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), kos horský (Turdus torquatus), lejsek malý (Ficedula parva) a velmi vzácně se vyskytující tetřev hlušec (Tetrao urogallus), puštík bělavý (Strix uralensis) a strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos).

Typickým zástupcem, který využívá mozaiku stanovišť vzniklou na opuštěném sekundárním bezlesí a specificky ovlivňovanou vojenskou činností, je tetřívek obecný (Tetrao tetrix), jehož početnost však dlouhodobě klesá. Charakteristickým druhem ploch bezlesí ponechaných dlouhodobě samovolnému vývoji, s rozptýlenou, hloučkovitou až souvislou zelení, zbytky starých sadů apod., je krutihlav obecný (Jynx torquilla). Obě stanoviště početně osidlují chřástal polní (Crex crex) a bekasina otavní (Gallinago gallinago), ale i jeřábek lesní (Bonasa bonasia). Na vojenských cvičištích se silně narušenými plochami bez vegetace (tankové cesty, tanková cvičiště) se hojněji vyskytuje skřivan lesní (Lullula arborea).

V oblasti hnízdí i druhy typické spíše pro biotopy charakteru suchých lesostepí, jako bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), pěnice vlašská (Sylvia nisoria) a strnad luční (Miliaria calandra). Velmi početná je populace ťuhýka obecného (Lanius collurio).

Ptačí oblast Boletice je pozoruhodná výskytem druhů s výrazně odlišnými ekologickými nároky. Nedaleko od sebe se vyskytují např. druhy smrkových lesů a nejvyšších horských poloh (např. datlík tříprstý, sýc rousný a kos horský) a teplomilné druhy otevřené krajiny (např. bramborníček černohlavý a pěnice vlašská). Posledně jmenovaný druh se vyskytuje až v nadmořské výšce 1050 m, přičemž jeho nejvyšší známé výskyty v jiných částech České republiky se pohybují kolem 650 m.

Zatímco podíl výměry ptačí oblasti z rozlohy České republiky je asi 0,3 %, podíl zdejších populací řady významných ptačích druhů na celostátních populacích těchto druhů (ŠŤASTNÝ & BEJČEK 2003), počítaný z minimálních hodnot odhadů, je několikanásobně vyšší. Pokud jde o předměty ochrany, v Ptačí oblasti Boletice žije 11 % celostátní populace jeřábka lesního, 3,3 % populace chřástala polního, 8,9 % populace kulíška nejmenšího, 10 % populace datlíka tříprstého a 14 % populace skřivana lesního. Z dalších druhů z přílohy I směrnice o ptácích se na celostátní populaci významněji podílejí populace tetřívka obecného (1,6 %) sýce rousného (3,3 %), datla černého (2,5 %) a pěnice vlašské (3,3 %), z populací zvláště chráněných druhů (Vyhláška č. 395/1992 Sb.), neuvedených v příloze I, např. populace bekasiny otavní (8 %), krutihlava obecného (4 %) a kosa horského (14,3 %).

Zdroj informací:
Kloubec, B., Hora, J. (2006): Metody monitoringu ptačích oblastí – Boletice. Dep. AOPK ČR, Praha, 13 pp.

Výčet druhů, jež jsou hlavním předmětem ochrany

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.