O ptačí oblasti Monitoring ptačí oblasti
DomůPtačí oblasti

Jizerské hory (CZ0511008)

Ptačí oblast zahrnuje na rozloze 11 671,7 ha centrální část Jizerských hor (náhorní plošina), severní svahy, strmě spadající do údolí říčky Smědé (Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny s ochranným pásmem) a část svahů jižních nad údolím Kamenice. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 340-1124 m, geologické podloží je převážně tvořeno krkonošsko-jizerským žulovým plutonem. Převážná část území se vyznačuje drsným horským klimatem s průměrnými ročními teplotami cca 4,5 °C a velmi vysokými atmosférickými srážkami, které nezřídka přesahují roční úhrn 1400 mm. Velmi vlhké a chladné horské podnebí společně s převážně kyselým podložím vedly ke vzniku půd chudých na živiny a na náhorní plošině se vyvinula rozsáhlá rašeliniště, zejména vrchovištního charakteru. Přirozeným vegetačním pokryvem Jizerských hor je les, původně bezlesé byly pouze skalní výchozy a právě rašeliniště. Ještě v současnosti je lesnatost hor velmi vysoká, zastoupení lesa v celé CHKO činí 74 %.

Náhorní plošina prošla v posledních 30 letech velmi dramatickým vývojem. Smrkové monokultury, nahrazující původní jedlobukové pralesy, byly vážně poškozeny imisemi a následně kalamitami obaleče modřínového a lýkožrouta smrkového. Naprostá většina poškozených porostů byla velkoplošně odtěžena, část odumřela. Zbytky starých smrčin se dochovaly většinou jen v rezervacích. Následně byla náhorní plošina znovu zalesněna, v převážné míře opět smrkem ztepilým a introdukovaným smrkem pichlavým.

Předmětem ochrany jsou zde 2 druhy - Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) a Sýc rousný (Aegolius funereus).

Tento vývoj se samozřejmě odrazil i ve složení ptačích populací. Odlesnění vrcholové partie Jizerských hor bylo doprovázeno ústupem lesních druhů ptáků, např. sýkory uhelníčka (Parus ater) a sýkory parukářky (Parus cristatus), a naopak byly vytvořeny vhodné podmínky pro druhy otevřených biotopů – tetřívka obecného (Tetrao tetrix), lindušku luční (Anthus pratensis), bramborníčka hnědého (Saxicola rubetra) a dalších druhů. Na odlesněných pláních vrcholové části CHKO dochází k periodickým gradacím populací drobných hlodavců, především hraboše mokřadního (Microtus agrestis), které vytvářejí potravní nabídku pro dravce a sovy. Populace sýce rousného (Aegolius funereus) zaznamenala nárůst v posledních deseti letech díky podpoře hnízdních možností vyvěšováním budek, stále častěji se zde objevuje v hnízdní době i moták pilich (Circus cyaneus). Celkově lze konstatovat, že změna charakteru přírodního prostředí náhorní plošiny výrazně ovlivnila složení ptačích společenstev snížením jejich druhové diverzity a naopak přispěla ke zvýšení početnosti druhů otevřených stanovišť.

Odlišná situace je na severních svazích hor, kde se dochovaly relativně málo dotčené rozsáhlé lesní ekosystémy, představující největší komplex přírodě blízkých lesů s převahou buku v celých Čechách. Toto území je vhodným stanovištěm řady vzácných a ohrožených lesních druhů ptáků. Vzácně tu hnízdí čáp černý (Ciconia nigra), lejsek malý (Ficedula parva) a včelojed lesní (Pernis apivorus), k pravidelně hnízdícím druhům patří holub doupňák (Columba oenas), datel černý (Dryocopus martius), žluna šedá (Picus canus), v posledních letech zde zahnízdil i kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum). Skalní masivy na prudkých severních svazích využívá ke hnízdění výr velký (Bubo bubo). V roce 2002 vyhnízdil poprvé v nové době v této oblasti sokol stěhovavý (Falco peregrinus).

Na rašelinných loukách, které jsou tradičními tokaništi tetřívků, ojediněle hnízdí bekasiny otavní (Gallinago gallinago). Na polské straně v oblasti Rašeliniště Jizery bylo opakovaně zaznamenáno hnízdění jeřába popelavého (Grus grus). Vzhledem ke shodnému charakteru biotopů na obou stranách řeky Jizery je možné hnízdění i na území ČR. Na štěrkových náplavech Jizery hnízdí kulík říční (Charadrius dubius). Na potocích běžně hnízdí skorec vodní (Cinclus cinclus) a konipas horský (Motacilla cinerea). Zajímavé je hnízdění několika párů krutihlava obecného (Jynx torquilla) v proschlých zbytcích rašelinných smrčin.
Přírodní prostředí ptačí oblasti včetně ptačích populací je ovlivňováno několika zásadními faktory:
- imisním zatížením a velkoplošným rozpadem smrkových porostů na náhorní plošině;
- postupným odrůstáním nově založených lesních porostů;
- prudkým nárůstem letní i zimní turistiky a sportovního využívání;
- vysokými stavy spárkaté zvěře a predátorů (liška, kuna).

Zdroj informací:
Vonička, P., Thelenová, J., Pudil, M. (2006): Metody monitoringu ptačích oblastí – Jizerské hory. Dep. AOPK ČR, Praha, 8 pp.

Výčet druhů, jež jsou hlavním předmětem ochrany

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.