O ptačí oblasti Monitoring ptačí oblasti
DomůPtačí oblasti

Broumovsko (CZ0521014)

Ptačí oblast Broumovsko zaujímá středovou část stejnojmenné Chráněné krajinné oblasti na ploše 9121,7 ha a probíhá po linii SZ – JV, na délku měří 23 km a v nejširším místě má 6,5 km. Území se nachází v Královehradeckém kraji mezi obcí Machov, státní hranicí s Polskem a obcí Božanov na jihovýchodě, mezi Policí nad Metují, Teplicemi nad Metují a Křinicemi ve střední části, až po obce Vernéřovice a Adršpach na severozápadě. Jejími jádry jsou území s pestrým skalním reliéfem a bohatým členěním – rozsáhlá plošina Adršpašsko-teplických skal s navazujícím Křížovým vrchem a Borkem, hora Ostaš s přilehlou Hejdou, úzký hřbet Broumovských stěn s Vernéřovickou strání a masív Boru. Tyto celky byly vzájemně propojeny koridory otevřené krajiny, jenž splňují nároky předmětných druhů na získávání potravy, odpočinek a migraci. Na území ptačí oblasti rostou staré jehličnaté i listnaté lesy, dále jsou zde zastoupeny suťové listnaté a smíšené lesy na prudkých okrajích kuest a reliktní bory. Celkem 27 % rozlohy ptačí oblasti (2462,05 ha) leží v šesti maloplošných zvláště chráněných území, z nichž nejvýznamnější jsou NPR Adršpašsko-teplické skály (1771,84 ha) a NPR Broumovské stěny (638,08 ha).

Charakteristickým biotopem zdejší ptačí oblasti jsou těžko přístupné skalní stěny a soustavy věží, protkané hlubokými roklemi a plošinami, v kterých hnízdí i dva druhy, jenž se staly předmětem ochrany – výr velký (Bubo bubo) a sokol stěhovavý (Falco peregrinus). Dalšími význačnými druhy tohoto typu biotopu jsou krkavec velký (Corvus corax), kavka obecná (Corvus monedula), poštolka obecná (Falco tinnunculus), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), lejsek šedý (Muscicapa striata) a další. Kavka obecná obsadila v roce 2006 dvě nová hnízdní stanoviště v PP Kočičí skály a NPR Adršpasko-teplické skály. Po dvaceti letech byl druh také opětovně pozorován ve starém bukovém porostu pod Strážnou horou v Broumovských stěnách. V zimě do skal velmi vzácně zaletuje i zedníček skalní (Tichodroma muraria).

Ve zbytcích bukových porostů hnízdí čáp černý (Ciconia nigra), holub doupňák (Columba oenas), datel černý (Dryocopus martius), lejsek malý (Ficedula parva) a sýc rousný (Aegolius funereus), který však dává přednost menším bučinám ve starých jehličnatých porostech. V místech, kde smrkové porosty a bory plošin mají etážovitý charakter, se vyskytuje kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum). Ve starších smíšených porostech pravidelně hnízdí včelojed lesní (Pernis apivorus) a jestřáb lesní (Accipiter gentilis), naopak zapojené porosty mladších smrčin jsou domovem krahujce obecného (Accipiter nisus). Na okrajích rozsáhlých lesních celků s výskytem vran šedých (Corvus corone) řídce hnízdí i ostříž lesní (Falco subbuteo). V jihovýchodní části oblasti byl opětovně pozorován vzácný jeřábek lesní (Bonasa bonasia).

Na otevřených nesečených plochách se zdržuje chřástal polní (Crex crex), křepelka polní (Coturnix coturnix), moták pochop (Circus aeroginosus), moták lužní (Circus pygargus) a za potravou sem zaletuje čáp bílý (Ciconia ciconia). V hnízdním období roku 2006 dochází k nárůstu frekvence pozorování u kriticky ohroženého luňáka červeného (Milvus milvus). V období migrací jsou zde častými hosty moták pilich (Circus cyaneus) a káně rousná (Buteo lagopus).

Zdroj informací:
Vrána, J., Hora, J. (2006): Metody monitoringu ptačích oblastí – Broumovsko. Dep. AOPK ČR, Praha, 6 pp.

Výčet druhů, jež jsou hlavním předmětem ochrany

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.