O ptačí oblasti Monitoring ptačí oblasti
DomůPtačí oblasti

Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví (CZ0621025)

Ptačí oblast Bzenecká Doubrava-Strážnické Pomoraví (11 725 ha), jak již název napovídá, je tvořena množstvím odlišných typů vzájemně provázaných stanovišť – v suchých borových lesích a v nivě řeky Moravy. V oblasti bylo zjištěno celkem 238 druhů ptáků, z toho 148 hnízdících.

Území náleží do Dolnomoravského úvalu, který je součástí Vídeňské pánve. Nejvyšším bodem je trať Strašiliny (219,9 m n.m.) v Doubravě a nejnižším řeka Morava (163,3 m n.m.) u Rohatce, v místě kde opouští ptačí oblast.

Borovicové porosty v této oblasti byly sázeny od první poloviny 19. století lesníkem Johannem Bechtelem (v letech 1825-1854) na místě původních doubrav, které byly zničeny intenzívní pastvou a neřízenou těžbou v 14.-18. století. Původní porosty dnes připomíná jen název Doubrava a torza listnatých porostů mozaikovitě rozložená v ploše borové monokultury, často se jedná jen o solitérní staleté duby, které postupně odumírají. Vrstvy vátých písků jsou nejmohutnější v severovýchodní části a směrem k jihozápadu jejich mocnost klesá. Povrch je rovinatý, přerušovaný dunami a občasnými zářezy úvozových cest a potoků – zejména Ratíškovický potok s rybníčky u osady Soboňky. Paradoxně se uvnitř tzv. „Moravské Sahary“ nachází množství malých proláklin v jílovitém podloží s mokřadními stanovišti jak suššími s dominantním bezkolencem rákosovitým, s keři krušiny a vrby, břízou a případně ojedinělými duby, tak vlhkými, někdy i trvale zaplavenými – s vysokými ostřicemi, na okrajích s olší, vrbou a střemchou. Velmi cenné jsou trvale zcela odlesněné plochy, kde se daří teplomilné vegetaci a hmyzu: NPP Váté písky, NPP Vojenské cvičiště u Bzence a vojenská střelnice u Bzence. Lesy jsou intenzívně maloplošně těženy. V dnešní době má tato činnost kladný i záporný dopad na populace ptáků v oblasti, stejně jako těžba písku ve dvou pískovnách u Bzence-Přívozu. V lese jsou kromě nověji vytvořené husté čtvercové sítě komunikací, nezbytných pro jeho obhospodařování moderní technikou, doposud využívané téměř všechny historické cesty – Rohatecká alej, Janova cesta, Hodonínská alej, atd. Na východním okraji lesa (při hraně písečné terasy) nad nivou řeky Moravy prochází tzv. severní dráha, železniční rychlostní koridor Břeclav – Přerov. V současnosti jedinou silniční komunikací, která netvoří hranice území nýbrž jej protíná, je silnice spojující města Bzenec a Strážnice.

Předmětem ochrany je zde 6 druhů - čáp bílý (Ciconia ciconia), moták pochop (Circus aeruginosus), lelek lesní (Caprimulgus europaeus), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus) a skřivan lesní (Lullula arborea).

Doubrava je významným hnízdištěm dvou druhů přílohy I směrnice o ptácích – lelka lesního (Caprimulgus europaeus) a skřivana lesního (Lullula arborea). Zbytky listnatých porostů a staré duby u pasek jsou hnízdišti dudka chocholatého (Upupa epops). Na nových pasekách v borech tento druh dříve pravidelně hnízdil ve valech z vyhrnutých kořenů, takové místo potom obsazoval pravidelně několik let po sobě, ale se změnou způsobu těžby tyto možnosti hnízdění ztratil. Silné populace vytváří v této jedinečné oblasti také břehule říční (Riparia riparia), bělořit šedý (Oenanthe oenanthe) a rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus).

Krajina druhé části oblasti Strážnického Pomoraví je plochá niva s poměrně bohatou sítí různých vodních toků, slepých ramen a kanálů. Kromě samotné řeky Moravy jsou to především odlehčovací kanál Nová Morava, Baťův plavební kanál, kanály Véšky a Struha, potoky Velička a Syrovínka a síť kanálů v prostoru původních luk. Tok řeky Moravy mezi Bzencem-Přívozem a Rohatcem je posledním přirozeně meandrujícím úsekem dolního Pomoraví, což umožňuje téměř pravidelné jarní záplavy. Koryto se dynamicky vyvíjí, vznikají zde písčité pláže a ostrůvky, neustále se obnovují kolmé stěny břehů atd. Lužní lesy jsou zachovány v úzkých pruzích při obou březích řeky. Louky, které pokrývaly oboustranně většinu nivy, byly v první polovině 70. let minulého století z větší části převedeny na intenzivně obhospodařovanou ornou půdu. Větší plochy luk zůstaly jen u obcí Petrov a Vnorovy. Větší mokřady s rákosinami se nachází v trati Vypálenky u Moravského Písku a v trati Ondrovský a Vlčí hrdlo mezi potokem Syrovínka a okrajem lesního komplexu. V celé oblasti se nachází řada mělkých sníženin, tzv. járků, na jaře pravidelně zaplavovaných. Stav vody (vodní poměry) v krajině je i přes ohromné povodně v roce 1997 dlouhodobě pod normálem s obrovským deficitem, což se projevuje vysycháním nebo zazemňováním mělčích ramen a tůní. Sucho a nevhodné (nedostatečné) obhospodařování luk způsobuje degradaci zbytků lučních porostů.

V kolmých březích meandrů Moravy hnízdí ledňáček říční (Alcedo atthis) a v několika koloniích břehule říční (Riparia riparia). Území je také hnízdištěm několika párů pisíka obecného (Actitis hypoleucos).

V luhu se nachází jedinečná lesní kolonie čápa bílého (Ciconia ciconia), která je největší kolonií tohoto druhu v České republice. Spolu s čápy hnízdí v této kolonii rovněž volavky popelavé (Ardea cinerea). V luhu také hnízdí luňák hnědý (Milvus migrans) i luňák červený (Milvus milvus), početný je strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) a lejsek bělokrký (Ficedula albicollis).

Zbylé větší plochy luk u Vnorov, Strážnice a Petrova jsou zřejmě posledním hnízdištěm kolihy velké (Numenius arquata) v České republice, pravidelně zde hnízdí vodouš rudonohý (Tringa totanus) a nepravidelně chřástal polní (Crex crex).

V nivě Moravy početně hnízdí moták pochop (Circus aeruginosus), který obývá všechna vhodná místa, zejména podmáčené rákosiny. Ve větších, alespoň zčásti zavodněných rákosinách hnízdí početně cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides) a sýkořice vousatá (Panurus biarmicus), vzácností jsou naopak bukač velký (Botaurus stellaris) a chřástal malý (Porzana parva).

Území, jehož páteř tvoří poslední neregulovaný úsek dolního toku Moravy se zbytky typických nivních luk, je významnou tahovou cestou i zimovištěm pro mnoho druhů vodního ptactva, jejichž počty dosahují často tisíců jedinců. Po téměř celém obvodě ptačí oblasti do území zasahují záhumenkové trati a ovocné zahrady u všech k území přilehlých obcích, které obývá strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus). Místa s roztroušenou zelení a pásy křovin jsou stanovištěm ťuhýka obecného (Lanius collurio), pěnice vlašské (Sylvia nisoria) a strnada lučního (Miliaria calandra).

Zdroj informací:
Šimeček, K., Hora, J. (2006): Metody monitoringu ptačích oblastí – Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví. Dep. AOPK ČR, Praha, 13 pp.

Výčet druhů, jež jsou hlavním předmětem ochrany

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.