O ptačí oblasti Monitoring ptačí oblasti
DomůPtačí oblasti

Pálava (CZ0621029)

Ptačí oblast (8 539,4 ha) je totožná s Chráněnou krajinnou oblastí Pálava. Jde o geologicky a geomorfologicky velice pestré území (165-550 m n. m.), ležící v jihovýchodním cípu Moravy na hranici s Rakouskem. Nejvýraznější dominantou je vápencové bradlo Pavlovských vrchů mezi Dolními Věstonicemi a Mikulovem. Lesostep, skalnaté a drnové stepi představují typické biotopy Pavlovských vrchů s mnoha typickými zástupci rostlin i živočichů. Východní část oblasti zahrnuje mírně členitou Milovickou pahorkatinu s hluboce zaříznutými údolími. Naprosto odlišný typ krajiny představují lužní biotopy v záplavové oblasti řeky Dyje v Národní přírodní rezervaci Křivé jezero. Rozsáhlou část území tvoří zemědělská půda, především vinice. V celé krajině jsou velmi významné okrajové biotopy větších celků – křovinaté lemy podél cest a mezi vinicemi, opuštěné sady, plochy křovin na neobdělávaných ladech a také obě vojenská cvičiště. Plošně malé, ale z hlediska výskytu ptáků velmi významné biotopy jsou rybníky s porosty rákosin a skalní stěny a lomy. V oblasti se nachází celkem 13 maloplošných zvláště chráněných území o celkové rozloze 788 ha.

Předmětem ochrany je zde 8 druhů - čáp bílý (Ciconia ciconia), orel mořský (Haliaeetus albicilla), včelojed lesní (Pernis apivorus), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) a ťuhýk obecný (Lanius collurio).

Charakteristickými ptačími druhy lesostepi a skalnaté a drnové jsou pěnice vlašská (Sylvia nisoria), ťuhýk obecný (Lanius collurio) a strnad luční (Miliaria calandra). Všichni obývají rovněž i zemědělskou krajinu – křovinaté lemy polních cest a úvozů, opuštěné sady, vinice a křoviny na jejich okrajích, sady a obě vojenská cvičiště. Na skalních stěnách a v bývalých vápencových lomech hnízdí výr velký (Bubo bubo). Pavlovské vrchy jsou jediným pravidelnějším zimovištěm zedníčka skalního (Tichodroma muraria) v ČR.

K početným druhům teplomilných doubrav a dubohabřin Milovického lesa, zahrnutého z velké části do obor, patří strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), krutihlav obecný (Jynx torquilla). Silné jsou tu i populace dravců – včelojeda lesního (Pernis apivorus), káně lesní (Buteo buteo) a jestřába lesního (Accipiter gentilis). Bohaté populace koprofágního hmyzu v přezvěřených oborách Milovického lesa představují vynikající potravní zdroj pro dudka chocholatého (Upupa epops), takže podstatná část jeho populace obývá tento lesní komplex a jen jednotlivé páry zahnízdí na jiných lokalitách (např. v NPR Děvín a NPR Tabulová).

Lužní stanoviště na Křivém jezeře k hnízdění využívá několik párů čápa bílého (Ciconia ciconia) a přestěhovala se sem i jediná moravská kolonie kormorána velkého (Phalacrocorax carbo). Pravidelně tu hnízdí luňák hnědý (Milvus migrans), méně často i luňák červený (Milvus milvus) a od roku 1996 i jeden pár orla mořského (Haliaeetus albicilla), pro něhož je tato lokalita rovněž, spolu s Milovickým lesem, pravidelným zimovištěm (nocovištěm).

Při rakouských hranicích se nacházejí dva menší rybníky, Nový (31 ha) a Šibeník (23 ha), s rákosinovým lemem. Pravidelně na nich hnízdí např. rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) a sýkořice vousatá (Panurus biarmicus), na Novém rybníku také bukáček malý (Ixobrychus mminutus) a občas i chřástal malý (Porzana parva).

Staré sady, ovocné aleje, zahrady v obcích (včetně Mikulova) a další stanoviště obývá silná populace strakapouda jižního (Dendrocopos syriacus).

Zdroj informací:
Chytil, J., Hora, J. (2006): Metody monitoringu ptačích oblastí – Pálava. Dep. AOPK ČR, Praha, 11 pp.

Výčet druhů, jež jsou hlavním předmětem ochrany

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.