O ptačí oblasti Monitoring ptačí oblasti
DomůPtačí oblasti

Podyjí (CZ0621032)

Ptačí oblast o rozloze 7 665,7 ha zahrnuje Národní park Podyjí a zhruba 50 % jeho ochranného pásma. Jde o jedinečný přírodní celek, nacházející se na jihu Moravy při hranicích s Rakouskem. Řeka Dyje si zde prořezává hluboké koryto skalnatým okrajem Českomoravské vrchoviny do rovinatého Dyjsko-svrateckého úvalu. Na styku těchto dvou horopisných soustav, na okraji panonika, se zde vyvinula velmi bohatá rostlinná a živočišná společenstva. Původní vegetace, kterou na většině rozlohy ptačí oblasti tvořily lesy, se zachovala na značném území. Najdeme tu acidofilní i teplomilné doubravy, dubohabřiny, submontánní bučiny i suťové lesy či olšiny. Na části plošiny byly lesy vykáceny a přeměněny na ornou půdu, louky a pastviny, z nichž část získala vlivem vypalování a extenzivní pastvy podobu zapojených vřesovišť. Pro skalnaté svahy údolí je typický výskyt ostrůvků primárního bezlesí (skalní výchozy a balvanité suti). Tok řeky Dyje je lemován říčními rákosinami, lokálně i fragmenty vrbových křovin. Lužní porosty byly v minulosti ve značné části přeměněny na kosené aluviální louky.

Na území národního parku bylo do roku 2005 zjištěno 177 druhů ptáků. Přestože v oblasti převládají lesy, předměty ochrany z hlediska přílohy I směrnice ES o ptácích jsou dva druhy otevřené krajiny, která se nachází hlavně v jihovýchodní části ptačí oblasti. Strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus) obývá hlavně ovocné sady, zahrady a aleje, stanovištěm pěnice vlašské (Sylvia nisoria) jsou křoviny rozptýlené na výslunných travnatých plochách.
Specifickým prostředím jsou vřesoviště, střídaná extenzivními sady a vinicemi. Na tento biotop je vázána většina místní populace strnada lučního (Miliaria calandra) či ťuhýka obecného (Lanius collurio). Prostředí na styku vřesovišť a sušších lesů vyhovuje skřivanu lesnímu (Lullula arborea). Ve světlých lesních porostech hnízdí malá populace lelka lesního (Caprimulgus europaeus), vhodné dutiny zde může obsadit stále vzácnější dudek chocholatý (Upupa epops). Všechny tyto biotopy obývá i poměrně hojný krutihlav obecný (Jynx torquilla). V otevřené krajině Podyjí vzácně zahnízdí i ťuhýk šedý (Lanius excubitor), podobně jako bělořit šedý (Oenanthe oenanthe), který je však vázán na staré zídky, hromady kamení a skalky.

Na skalních stěnách a výchozech v kaňonu Dyje je známo sedm hnízdišť výra velkého (Bubo bubo), ne všechna však bývají každoročně obsazována. V první polovině minulého století tu pravidelně hnízdíval sokol stěhovavý (Falco peregrinus), poslední hnízdění bylo zaznamenáno v roce 1970. Dnes se tento druh v Podyjí vyskytuje pouze sporadicky.
V lesních komplexech hnízdí několik párů čápa černého (Ciconia nigra) a včelojeda lesního (Pernis apivorus). Staré bučiny na svazích nad Dyjí (Braitava) jsou centrem výskytu lejska malého (Ficedula parva) a holuba doupňáka (Columba oenas) v oblasti. Typickým druhem dubohabřin je lejsek bělokrký (Ficedula albicollis). Věkově strukturované lesní porosty různého typu lákají datla černého (Dryocopus martius), strakapouda prostředního (Dendrocopos medius) či žlunu šedou (Picus canus). Strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos) je zatím uváděn jen z rakouské strany Podyjí.

Na třech až čtyřech úsecích řeky Dyje hnízdí skorec vodní (Cinclus cinclus). Vlhčí travní porosty v nivě řeky i mimo ni se v posledních letech staly domovem chřástala polního (Crex crex).

Zdroj informací:
Škorpíková, V., Horal, D., Křivan, V., Hora, J. (2006): Metody monitoringu ptačích oblastí – Podyjí. Dep. AOPK ČR, Praha, 5 pp.

Výčet druhů, jež jsou hlavním předmětem ochrany

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.