O ptačí oblasti Monitoring ptačí oblasti
DomůPtačí oblasti

Jeseníky (CZ0711017)

Ptačí oblast o rozloze 52 164,5 ha se rozkládá v Hrubém Jeseníku s nejvyšším vrcholem Pradědem (1491 m n. m.) a zaujímá zhruba 70 % území CHKO Jeseníky. V nejvyšších polohách je přirozené bezlesí, tzv. hole, vystavené extrémním klimatickým vlivům, především v zimním období. Předmětem ochrany jsou zde 2 druhy - Jeřábek lesní (Bonasa bonasia) a Chřástal polní (Crex crex), přičemž dominantními druhy tohoto bezlesí jsou linduška horská (Anthus spinoletta) a linduška luční (Anthus pratensis). Omezeně se zde vyskytuje několik párů pěvušky podhorní (Prunella collaris) a ojediněle, především na tahu kulík hnědý (Charadrius morinellus). Zvláštní pozornost vyžaduje také sporadicky se vyskytující slavík modráček tundrový (Luscinia svecica svecica).

V lesích převládají smrkové monokultury, jen místy se dochovaly zbytky původních bučin, jedlobučin a pod horní hranicí lesa jeřábových smrčin. Na severozápadních svazích pohoří se nacházejí rozlehlé imisní holiny, případně poškozené až odumírající jeřábové smrčiny. K rozsáhlému odlesnění v jádrovém části území došlo v s souvislosti s výstavbou přečerpávací vodní elektrárny. Část území je již obhospodařována výběrným způsobem, část ještě mýtním způsobem. Dlouhodobým cílem je dosažení různověkého a skladbou pestrého lesa, blížícího se v původním rozsahu přirozenému typu horského lesa. Rozsáhlé staré porosty s bohatým křovinným listnatým patrem a ekotony různých vývojových typů lesa, často v souběhu se skalními útvary zapojenými v těchto porostech a doprovodné porosty horských potoků přednostně obsazuje jeřábek lesní (Bonasa bonasia). Bukové porosty hostí lejska malého (Ficedula parva), skalní útvary v kombinaci se starými a přestárlými lesními porosty jsou hlavními hnízdišti čápa černého (Ciconia nigra), výra velkého (Bubo bubo) a také krkavce velkého (Corvus corax). Na svá historická stanoviště se po desítkách let vrátil sokol stěhovavý (Falco peregrinus), jehož populaci lze již dnes považovat za stabilizovanou.

Stále se nedaří dosahovat normovaného stavu spárkaté zvěře, která negativně ovlivňuje diverzitu lesních ekosystémů a tím i stanoviště jeřábka lesního. Vysoké stavy prasat divokých, lišek a drobných predátorů omezují tento druh v jeho reprodukci.

Zemědělská výroba v oblasti je poměrně málo významná, převážná část zemědělského půdního fondu spadá do pastvinářské oblasti. V současné době je zorněno asi 30 % zemědělské půdy, ostatní plochy tvoří trvalé travní porosty, což je významné pro zachování populace chřástala polního (Crex crex). Zatravňování dále pokračuje díky dotační politice státu a se zemědělci se daří uzavírat smlouvy na využívání dotačního titulu pro chřástala polního. Potenciálním problémem při současném trendu může být zanedbávání obtížně dostupných luk a jejich postupné zaplevelování a zarůstání dřevinami. Aktuálně se objevují investiční záměry do volné krajiny, které ve svém důsledku mohou mít negativní vliv na populaci chřástalů polních jednak přímým záborem území, jednak jeho fragmentací a z toho v konečném důsledku vyplývající riziko zmenšování populace předmětu ochrany. Kromě chřástala polního jsou charakteristickými druhy luk a pastvin v podhůří ťuhýk obecný (Lanius collurio) a bramborníček hnědý (Saxicola rubetra).

Problémem oblasti, kromě běžné hospodářské činnosti v lesích, je přetížení nejatraktivnějších území návštěvníky Jeseníků (rekreanti, turisté, lyžaři) s negativním dopadem na chráněné druhy ptáků, zejména na lesní kury. K tomu částečně přispívají zábory půdy pro výstavbu sportovních zařízení a některé sportovní a zájmové činnosti jakou jsou cyklistika, hromadné akce, sběr lesních plodin v národních přírodních rezervacích, porušování zákazu vstupu a další. V současné době se zpracovává „Generel cestovního ruchu“, který by měl stanovit únosné zatížení oblasti při respektování priority přírodního potenciálu území.

Zdroj informací:
Hajný, L. (2006): Metody monitoringu ptačích oblastí – Jeseníky. Dep. AOPK ČR, Praha, 7 pp.

Výčet druhů, jež jsou hlavním předmětem ochrany

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.