O ptačí oblasti Monitoring ptačí oblasti
DomůPtačí oblasti

Litovelské Pomoraví (CZ0711018)

Ptačí oblast Litovelské Pomoraví (Nařízení vlády č. 23/2005 Sb., ze dne 15. prosince 2004) se nachází v severní části Hornomoravského úvalu. Správním uspořádáním spadá do Olomouckého kraje a zasahuje území dvou (bývalých) okresů – Olomouc a Šumperk. Rozlohou (9 318,6 ha) a svojí hranicí je ptačí oblast shodná s CHKO Litovelské Pomoraví (Vyhláška MŽP č. 464/1990 Sb., ze dne 29. října 1990).

Páteř území tvoří řeka Morava, na většině toku zcela v přírodní podobě, s řadou průtočných, periodických a slepých ramen a bočních přítoků, s množstvím přirozeně vytvořených meandrů a zákrut, vtiskující této oblasti podobu vnitrozemské říční delty. Zvláště cenná je zejména lužní část s porosty tvrdého i měkkého luhu, na jaře pravidelně přirozeně zaplavovanými. Po opadnutí záplavy se v lese vytváří řada periodicky zvodnělých tůní a depresí. Severozápadní část ptačí oblasti přechází ve zvlněnou pahorkatinu Doubravy, u Mladče pak tzv. Třesínským prahem do krasového útvaru Třesína s typickými krasovými prvky (Mladečské jeskyně).

Významným antropogenním prvkem oblasti jsou tři rozsáhlejší štěrkopísková jezera u Chomoutova, Horky nad Moravou a Mohelnice. Po ukončení těžby štěrkopísku zde dochází k rostlinné sukcesi zejména na litorálech, mělčinách a rekultivovaných plochách. Nově vzniklé porosty rákosu a orobince jsou atraktivním hnízdním biotopem pro vodní druhy ptáků – bukáčka malého (Ixobrychus minutus), chřástala vodního (Rallus aquaticus), motáka pochopa (Circus aeruginosus) apod. Jezera jsou také významnou jarní a podzimní zastávkou pro vodní ptáky, zejména racky, kachny a bahňáky.

Biogeograficky lze Ptačí oblast Litovelské Pomoraví zařadit do Hercynské podprovincie (součást provincie středoevropských listnatých lesů), biogeografického regionu Litovelského. Bioregion náleží do oblasti teplé, dobře zásobené srážkami. Povrch oblasti tvoří převážně kvartérní sedimenty překryté náplavovými hlínami a spraší, půdy jsou převážně glejové fluvizemě přecházející do typických glejů. Bioregion leží v termofytiku (fytogeografický podokres Hornomoravský úval) a okrajově i v mezofytiku (fytogeografické okresy Zábřežsko-uničovský úval a Bouzovská pahorkatina). Potenciální vegetaci tvoří především různé typy hygrofilních lesů (zejména Ficario-Ulmetum campestris, místy Carici elongatae-Alnetum) s enklávami primárních bezlesí (tůně, mrtvá ramena, v okolí Olomouce slatiny). Na chlumních polohách nad údolní nivou je zastoupena vegetace dubohabřin (Melampyro nemorosi-Carpinetum, méně Tilio-Carpinetum), výjimečně fragmenty teplomilných doubrav na jižních expozicích (Sorbo torminalis-Quercetum).

QUITT (1975) řadí celé území do teplé klimatické oblasti T-2, zatímco HRONEK et al. (1975) některé části, zejména území Třesínského prahu, z této oblasti vyčleňují a zařazují do mírně teplé klimatické oblasti MT-11. Srážkový úhrn ve vegetačním období činí 350-400 mm, v zimě 200-300 mm. Nejméně srážek spadne v únoru, maximum v červenci. Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu se pohybuje kolem 76 %, nejvyšší je v prosinci (86 %), nejnižší v květnu (68 %). Průměrná roční teplota úvalové části oblasti je 8-9 oC, nejnižší teplotní průměr je v lednu (-2 oC).

Zvláště hodnotné fragmenty přírodních ekosystémů s výskytem ohrožených druhů živočichů a rostlin jsou chráněny v 27 maloplošných zvláště chráněných územích, která pokrývají 12 % rozlohy ptačí oblasti. Lužní část CHKO (4 500 ha) byla dne 26.10.1993 zařazena do seznamu mezinárodně významných mokřadů Ramsarské úmluvy, v rámci připravované Evropské ekologické sítě (EECONET) je celé území navrženo jako „evropsky významné biocentrum“.

V Ptačí oblasti Litovelské Pomoraví bylo dosud zjištěno 239 druhů ptáků (náležejících do 17 řádů a 52 čeledí), z nichž 117 druhů v současnosti hnízdí, u 9 druhů je hnízdění možné či pravděpodobné a u dalších 19 druhů bylo hnízdění prokázáno v minulosti (20. století). Ptačí oblast je svojí polohou stále významnější tahovou zastávkou. Na tahu zde bylo zaznamenáno celkem 217 druhů, zimuje 84 druhů ptáků.

Kromě tří druhů, které jsou předmětem ochrany, tedy ledňáčka říčního (Alcedo atthis), strakapouda prostředního (Dendrocopos medius) a lejska bělokrkého (Ficedula albicollis), v oblasti pravidelně hnízdí dalších 11 druhů přílohy I. Velký ostrov v PR Chomoutovské jezero je jedním ze tří pravidelných hnízdišť racka černohlavého (Larus melanocephalus) v ČR. Od prvního hnízdění v roce 1997 zde populace vzrostla až na 16 párů v roce 2002.

Zvláště hodnotné fragmenty přírodních ekosystémů s výskytem ohrožených druhů živočichů a rostlin jsou chráněny ve 27 maloplošných zvláště chráněných územích, která pokrývají 12 % rozlohy ptačí oblasti. Lužní část CHKO a Ptačí oblasti Litovelské Pomoraví (4 500 ha) byla dne 26.10.1993 zařazena do seznamu mezinárodně významných mokřadů Ramsarské úmluvy, v rámci připravované Evropské ekologické sítě (EECONET) je celé území navrženo jako „evropsky významné biocentrum“.

Zdroj informací:
Poprach, K. (2006): Metody monitoringu ptačích oblastí – Litovelské Pomoraví. Dep. AOPK ČR, Praha, 10 pp.

Výčet druhů, jež jsou hlavním předmětem ochrany

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.