O ptačí oblasti Monitoring ptačí oblasti
DomůPtačí oblasti

Libavá (CZ0711019)

Ptačí oblast Libavá byla vymezena Nařízením vlády č. 533/2004 Sb., ze dne 29. září 2004. Území ptačí oblasti je totožné s územím Vojenského újezdu Libavá. Předmětem ochrany ptačí oblasti je populace chřástala polního (Crex crex) a jeho biotop.

Rozloha území je 327 km2 (srovnatelná s rozlohou bývalého okresu Karviná) a je trvale obýváno asi 1 200 obyvateli (na území okresu Karviná je to přes 200 000 obyvatel). Hustota osídlení zde činí 3,67 obyv./ km2 (hustota pro území celé ČR v roce 2001 činila 130,51 obyv./ km2). Takovéto hodnoty demografických údajů trvají v území téměř šedesát let. V jejich důsledku získala oblast vlastnosti v civilním sektoru nedosažitelné, a to:
- nepřítomnost velkých sídel (není zde trvalý masový zdroj komunálního odpadu, světelného znečištění krajiny, trvalých zdrojů vysokého hluku, není zástavba významnější plochy povrchu);
- nepřítomnost velkých průmyslových podniků, těžebních zařízení, velkých obchodních areálů;
- nepřítomnost dopravní sítě a souvisejících zařízení (široké silnice, železnice, nádraží, terminály, letiště) a zní plynoucí nepřítomnost intenzivní dopravy všeho druhu;
- nepřítomnost intenzivního celoplošného zemědělství (nejsou zde velkokapacitní zařízení pro chov dobytka, rostlinná výroba je pouze na okraji území);
- na velké a souvislé části území nepřítomnost funkčních melioračních zařízení odvádějících vodu předčasně a nepřirozenou cestou;
- přítomnost vojenské výcvikové činnosti bez použití ZHN vede k dílčím maloplošným škodám nijak nenarušujícím souvislost biologicky hodnotného území. Pozitivním produktem této činnosti je vznik a udržení otevřených formací travních porostů s nesouvislou náletovou vegetací dřevin (především bříz a jív, ale i jiných). Na dopadových plochách pro výcvik dělostřeleckých a tankových jednotek vznikají četné tůně různých rozměrů a hloubky. Erozní činnost jako následek pohybu bojových a dopravních vozidel vojsk nemá nikde velkoplošný charakter. Linie polních cest představují nesrovnatelně menší zásah do území než zpevněná silnice využívaná k intenzivní civilní dopravě. Hodnoty spotřeby PHM, úniku PHM do prostředí a objemu spalin z vozidel jsou zde nesrovnatelně menší ve srovnání s hodnotami těchto parametrů na stejně velkém civilním území.

Povrch území je tvořen střídajícími se zalesněnými plochami a bezlesou krajinou s převážně travními porosty proloženými rozptýlenou zelení v podobě skupin stromů a keřů. Koryta vodních toků nejsou nijak ovlivněna s výjimkou vybudování několika nevelkých rybníků, malé vodní nádrže určené k výcviku některých druhů vojsk a maloplošné údolní nádrže na řece Odře v oblasti Barnova. Vodní systém prakticky není znečištěn hnojivy, pesticidy, herbicidy, detergenty případně jinými látkami nepřirozeného původu.

V prostoru se nacházejí zbytky vysídlených vesnic s troskami především kamenných domů. Na ploše vysídlených vesnic je specifické rostlinné společenstvo, vzniklé následným vývojem kombinace původních rostlin a opuštěných rostlin kulturního původu.

Lesy jsou převážně smrkové, s nepříliš velkým podílem starých stromů (nad 120 let). Lesy jsou relativně intenzivně obhospodařovány a těženy (analogicky jako v civilním sektoru ČR).

Na území se vyskytují břidlicové lomy nevelkého rozsahu a využití. Skalní útvary jsou nerozsáhlé a dobře přístupné.

Na území pramení a protéká řeka Odra. Její tok je prakticky intaktní (s výjimkou Barnovské nádrže), civilní činností nepoškozený a vojenskou činností nedotčený.

Vyjma chřástala polního (Crex crex), předmětu ochrany ptačí oblasti, mají z ostatních druhů žijících na území mají význam především následující druhy:

U tetřívka obecného (Tetrao tetrix) se jedná prakticky o jedinou (a tedy poslední) významnou populaci na území Moravy. Její prostředí vzniká a je udržováno jednak v přímém důsledku vojenské činnosti, jednak aktivním úsilím Armády ČR – pro udržení kvality tohoto prostředí (ročně vynaložená částka činí asi 200 000 Kč dle ústní informace přednosty Újezdního úřadu).

Bekasina otavní (Gallinago gallinago), linduška luční (Anthus pratensis), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), ťuhýk obecný (Lanius collurio) a strnad luční (Miliaria calandra) mají velmi vhodné prostředí zejména na dopadových plochách, a to v přímém důsledku dlouhodobého výcviku příslušných druhů vojsk. Žádoucí je udržení dosavadního stavu ploch (nejsnadněji tím, že budou i nadále využívány pro dosavadní účel se zachováním stávajícího režimu).

Dále je možné zmínit sýce rousného (Aegolius funereus) a kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), u kterých je dle ústních sdělení doložen výskyt, avšak není příliš jasná představa o početnosti. Výr velký (Bubo bubo) žije nepočetně trvale v okrajových částech území. Čáp černý (Ciconia nigra) se vyskytuje v lesních porostech, zdejší čisté toky poskytují vhodný potravní zdroj. Střídání otevřené krajiny s nesouvislými porosty dřevin a potravní nabídka v podobě vhodného zastoupení bezobratlých na civilně nevyužitých plochách podmiňují četnější výskyt ostříže lesního (Falco subbuteo) a objevuje se i lelek lesní (Caprimulgus europaeus). Vyslovené předpoklady vhodnosti stávajícího prostředí a jeho dosavadního využití pro jmenované druhy nejsou zatím pro dané území dostatečně odborně doloženy.

Zdroj informací:
Petro, R., Polášek, Z. (2006): Metody monitoringu ptačích oblastí – Libavá. Dep. AOPK ČR, Praha, 5 pp.

Výčet druhů, jež jsou hlavním předmětem ochrany

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.