O ptačí oblasti Monitoring ptačí oblasti
DomůPtačí oblasti

Hostýnské vrchy (CZ0721024)

Hostýnské vrchy patří z hlediska zeměpisného k západní části Karpatského systému a jsou součástí vnější části karpatského oblouku. Nejvyšším vrcholem je Kelčský Javorník s 865 m nadmořské výšky. Lesy zabírají přes 90 % plochy ptačí oblasti, zbytek připadá na louky, pastviny, vodní toky a sídla. Lesní porosty jsou z 60 % jehličnaté s převahou smrkových monokultur a z 30 % bukové, rovněž s převahou monokultur. Z původních bukových a jedlobukových porostů i s jejich bohatým bylinným patrem se zachovaly jen zbytky na několika málo místech, které jsou dnes maloplošnými chráněnými územími. V celé oblasti, a to i v některých rezervacích, jsou vysoké stavy především dančí, ale také srnčí zvěře. Důsledkem je nadměrný okus brzdící zmlazování listnáčů a jedle. V listopadu roku 2004 došlo na několika místech k poškození porostů vlivem silné vichřice.

Ornitologicky nejcennější jsou zbytky původních bukových a jedlobukových porostů pralesovitého charakteru, které jsou nejvýznamnějšími lokalitami prvního předmětu ochrany strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos) v Hostýnských vrších. Z dalších šplhavců se zde vyskytuje žluna šedá (Picus canus) a datel černý (Dryocopus martius). Vzácně je zjišťován datlík tříprstý (Picoides tridactylus), ale jeho hnízdění se dosud nepodařilo prokázat. V horských lesích s převahou buků hnízdí poměrně početná populace lejska malého (Ficedula parva), který je druhým předmětem ochrany a lejska černohlavého (Ficedula hypoleuca) a ve starých porostech čáp černý (Ciconia nigra), holub doupňák (Columba oenas) a krkavec velký (Corvus corax). Doposud se nepodařilo prokázat hnízdění sýce rousného (Aegolius funereus) a kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), velmi vzácně hnízdí výr velký (Bubo bubo). Smrkové porosty obývají vzácně kos horský (Turdus torquatus) a ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes). V centrální části přežívá zřejmě již zbytková populace jeřábka lesního (Bonasa bonasia).

Louky v podhůří Hostýnských vrchů jsou využívány buď k pastvě nebo jsou nepravidelně koseny. Na některých místech se zachovaly zbytky původních lučních porostů s bohatou karpatskou květenou a s rozptýlenou zelení. Nejvýznamnějšími ptačími druhy těchto stanovišť jsou chřástal polní (Crex crex), ťuhýk obecný (Lanius collurio), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), bramborníček černohlavý (Saxicola torquata) a bramborníček hnědý (Saxicola rubetra).

Všechny vodní toky v Hostýnských vrších náleží k štěrkonosným tokům pstruhového pásma. Ve všech případech se jedná o menší toky, nepřesahující šířku koryta 4 m, s břehovými porosty tvořenými olší, jasanem a javorem a v dolních tocích vrbou. Typickými hnízdícími druhy jsou skorec vodní (Cinclus cinclus), konipas horský (Motacilla cinerea) a konipas bílý (Motacilla alba). V dolních úsecích hnízdí nepočetně ledňáček říční (Alcedo atthis) a v přilehlých břehových porostech cvrčilka zelená (Locustella naevia) a cvrčilka říční (Locustella fluviatilis). Za potravou zalétá čáp černý (Ciconia nigra). Břehové porosty jsou významnými tahovými koridory protahujících druhů ptáků.

V ptačí oblasti o rozloze 5177 ha se nalézají tři obce a početné rekreační objekty. Hostýnské vrchy patří k nejnavštěvovanějším oblastem střední Moravy v době letní i zimní rekreace.

Zdroj informací:
Polčák, J., Vermouzek, Z., Hora, J. (2006): Metody monitoringu ptačích oblastí – Hostýnské vrchy. Dep. AOPK ČR, Praha, 5 pp.

Výčet druhů, jež jsou hlavním předmětem ochrany

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.