O ptačí oblasti Monitoring ptačí oblasti
DomůPtačí oblasti

Poodří (CZ0811020)

Ptačí oblast Poodří, která se rozkládá na ploše 8 042,6 ha, pokrývá většinu stejnojmenné CHKO. Území (214-298 m n. m.) leží na rozhraní Českého masivu a Západních Karpat. Převážná část je tvořena nivou řeky Odry s navazujícími říčními terasami Odry a jejích přítoků. Na přirozeně meandrující tok řeky s rozkolísaným průtokem vody navazují komplexy periodických tůní a říčních ramen a mokřady v lužních lesích i na loukách. Přirozené mokřady doplňuje pět rybničních soustav s více než 50 rybníky o celkové ploše cca 700 ha. Značné množství liniové a rozptýlené zeleně včetně početných solitérních stromů (vrby, olše, mohutné duby, jilmy a jasany) dodává krajině parkový ráz. Lesy pokrývají pouhých 9 % oblasti a jsou zastoupeny lužními porosty vrb, olšin, jasenin a podmáčených dubových lesů, na terasách jsou dubohabřiny a okrajově také lipové javořiny a dubové bučiny.

V ptačí oblasti se nachází sedm maloplošných zvláště chráněných území a přibližně 50 % její rozlohy zaujímá mokřad mezinárodního významu Poodří.

Převážně mokřadní charakter Poodří předurčuje význam oblasti pro vodní a mokřadní druhy ptáků jak v době hnízdění, tak při tahu. Při jarním tahu se jako významný potravní zdroj uplatňují mělce zaplavené louky v nivě Odry (až 20 km2).

Kritéria pro ptačí oblast splňují tři druhy přílohy I a jeden shromažďující se stěhovavý druh. Na vodních tocích, zejména na meandrujícím toku řeky Odry po celé délce v oblasti (45 říčních kilometrů), nachází výborné podmínky ledňáček říční (Alcedo atthis). Na rybnících s rozsáhlejšími porosty rákosu nebo orobince hnízdí bukač velký (Botaurus stellaris), zatímco moták pochop (Circus aeruginous) neobsazuje jen rybníky se zachovalým tvrdými porosty vodních rostlin, ale také louky s drobnými mokřady s rákosinami nebo odvodňovací kanály s ostrovy rákosu i obilná pole. Význačným mokřadním druhem je také chřástal kropenatý (Porzana porzana), který sice nedosahuje stanoveného minimálního počtu, ale zavedení potřebných opatření může přispět, aby se rovněž stal kvalifikujícím se druhem přílohy I.

Až do poloviny 90. let 20. století dosahovaly počty vodních ptáků v na jarním tahu a v době hnízdění více než 20 000 kusů, v dalších letech však došlo k poklesu na 10 000-12 000 ex. především jako důsledek úbytku hnízdící populace racka chechtavého (Larus ridibundus). Z početných druhů na tahu splňuje kritéria pro vymezení ptačí oblasti kopřivka obecná (Anas strepera), která v oblasti rovněž hnízdí. Na podzim především na vypouštěných rybnících hojně protahují bahňáci, hlavně čejka chocholatá (Vanellus vanellus), dále jespák bojovný (Philomachus pugnax), vodouš bahenní (Tringa glareola), vodouš šedý (Tringa nebularia) a další.

Na vlhkých loukách jsou význačnými druhy chřástal polní (Crex crex) a vodouš rudonohý (Tringa totanus), který také hnízdí na dnech vypuštěných rybníků. Hnízdní výskyt břehouše černoocasého (Limosa limosa) je již ojedinělý. Místy je na loukách a v okolí rybníků zjišťován konipas luční (Motacilla flava), řídce bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) a bramborníček černohlavý (Saxicola torquata).

Vodní toky, zejména meandrující tok řeky Odry, poskytují výborné podmínky především pro hnízdění ledňáčka říčního. Jako hnízdič se zde vyskytuje také pisík obecný (Actitis hypoleucos). Místy hnízdí i břehule říční (Riparia riparia).

Zdroj informací:
Pavelka, K., Němečková, I. (2006): Metody monitoringu ptačích oblastí – Poodří. Dep. AOPK ČR, Praha, 10 pp.

Ptačí oblast Poodří, která se rozkládá na ploše 8 042,6 ha, pokrývá většinu stejnojmenné CHKO.

Výčet druhů, jež jsou hlavním předmětem ochrany

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.